Kořeny českého (potažmo československého) hokeje neslyšících sahají až do dob tzv. první republiky. Svůj „zlatý věk“ si toto odvětví hokeje prožilo hlavně v letech devadesátých, kdy se v roce 1995 zúčastnilo deaflympiády ve Finsku. Od té doby se reprezentace nezúčastnila velké akce jako je ME, MS či právě zmíněná deaflympiáda. Dnes se o „znovuzrození“ českého hokeje neslyšících pokouší pan Petr Dostál, jenž je hlavním trenérem reprezentace ČR.

Hned na začátek, mohl byste nám představit celý projekt hokeje neslyšících?

Dobrý den, hokej neslyšících má v České republice bohatou tradici. Před pár lety se skupina mladých a zapálených lidí pokusila tuto tradici obnovit. Stále jsme však na začátku – znovuobnovená reprezentace uzavírá teprve svoji třetí sezónu.

Vašim cílem je znovuobnovení českého hokeje neslyšících, zúčastnit se velkých světových akcí jako je ME, MS nebo deaflympiáda. V roce 2020 je v plánu uspořádat ME v Hradci Králové. Co to pro vás znamená? Myslíte, že tato akce může být zlomovým bodem v rozvoji tohoto sportu jak v ČR, tak v Evropě?

Ano, jedním z našich cílů je opravdu účast na velkých mezinárodních turnajích. V současné době je před námi rok usilovné práce s cílem uspořádat ME v Hradci Králové. Akci vnímáme jako velikou možnost propagace neslyšícího hokeje. Věřím, že právě pořádání takto výjimečné akce nám pomůže s přilákáním neslyšících dětí k hokeji, zviditelněním nejen v komunitě neslyšících, ale také s získáním novým partnerů.

Jak široká je vlastně současná hráčská základna v České republice v porovnání s jinými státy?

Základna je bohužel velmi úzká. Usilovně hledáme hráče všech věkových i výkonnostních kategorií.

Kolik se nachází v ČR klubů? Myslíte, že byste čtenářům mohl objasnit systém domácí soutěže? Fungují zde i přestupy? Například do jakési „NHL neslyšících“? Existuje taková soutěž?

Domácí klubová soutěž neboli Mistrovství republiky, probíhá turnajovým systémem. Dvakrát ročně družstva sehrají zápasy každý s každým. V loňském roce se mistrovství účastnily 4 kluby, letos se účastní pouze tři. V žádném z těchto klubů neprobíhá systematický pravidelný trénink. Z toho jednoznačně vyplývá, že hráči musí hrát a trénovat v týmech a soutěžích se slyšícími. Jinak se prostě nemohou zlepšovat.

Nejlepší hráči se pravidelně zúčastňují reprezentačních kempů a zápasů. Existuje však mezi nimi někdo výjimečný, kdo se může blížit světové špici?

Kdybych měl někoho vyzdvihnout, tak to jsou jednoznačně Tomášové Hartinger a Bakrlík. Oba mají oproti jiným hráčům obrovský náskok díky tomu, že hokej hráli od dětství se slyšícími. Bohužel slabá konkurence v reprezentačním týmu je nenutí na sobě dál pracovat. Věřím, že někdo z mladých hráčů je zanedlouho výkonnostně dožene.  

Jak je na tom vůbec český hokej neslyšících v porovnání se světem?

Na absolutní špici jsou týmy Kanady a Spojených států amerických, kde neslyšící kluci i holky hrají od dětství běžně dohromady se slyšícími. To nejde ničím jiným nahradit. Kousek za nimi jsou Finsko a Rusko. O velký výkonnostní skok zpět se pohybujeme my, Kazachstán a Maďarsko.

Když se zaměříme na vaši práci trenéra – co vlastně všechno vaše funkce obnáší? Co je na ni to nejtěžší a co je naopak to, co vás na ni, lidově řečeno, baví?

Náplň práce trenéra neslyšících je velmi podobná s náplní trenéra jakéhokoliv jiného hokejového výběru. Samozřejmě když hráčům uděluji pokyny, vždy mě musí dobře vidět. Jinak klasicky tvořím nominaci na turnaje a zápasy, skládám a vedu tréninky. Ohromně mě to baví.  Nejsem však na to sám. Mám asistenta trenéra a skvělý realizační tým. Jde o týmovou práci.

Jak probíhají běžné tréninky?

Trénink se hodně podobá mládežnickým tréninkům. Víc než na taktiku se zaměřujeme na rozvoj individuálních dovedností – převažuje střelba a bruslení.

Liší se nějak pravidla hry kvůli handicapu oproti „normálnímu“ hokeji? Jak se vlastně signalizují nedovolené zákroky?

Hrajeme podle platných pravidel IIHF, bez jakéhokoliv omezení. Při velkých mezinárodních turnajích je přerušení hry rozhodčím doplněné o výraznou světelnou signalizaci.

Pořádá organizace LHNS náborové akce? Je kromě podmínky sluchové vady 55Db+ ještě nějaká jiná? Kdy se pořádá další nábor?

Nábor probíhá neustále. Jedinou podmínkou je sluchová ztráta na obou uších větší než 55 dB. Stačí se mi ozvat na mail nebo mobil.

Dovolte mi ještě poslední situační otázku. Dnes jste sehráli přátelský zápas s týmem HC KAPACITY, jaké jsou dojmy ze zápasu po cca. dvouměsíční reprezentační pauze?

Výkon nebyl zdaleka ideální, ale vyhráli jsme. Kluci si zastříleli, zvedli si sebevědomí a to je vždycky příjemné.

Děkuji mnohokrát za poskytnutý rozhovor, přeji hodně štěstí v osobním i trenérském životě!

Mgr. Petr Dostál                                                                        

Hlavní trenér reprezentace ČR                                                   

Český svaz neslyšících sportovců – sekce ledního hokeje

+420 607 875 141

petr.dostal85@gmail.com
www.neslysicihokej.cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here